Svatý Isidor

09.08.2018

Svatý Isidor z Madridu. Žil v 11. - 12. století. Narodil se roku 1082 (podle jiných verzí 1070 nebo 1080) u Madridu chudým a zbožným rodičům. Musel jim pomáhat na poli, takže se nikdy nenaučil číst ani psát. Zato byl zbožný a měl dobré srdce.

Když vyrostl, pracoval jako oráč u bohatého měšťana Jana Vergase. Práci začínal i končil modlitbou, a i během dne si často vzpomněl na Boha střelnými modlitbami. Oženil se s Marií Toribiovou (de la Cabeza), která mu ve všem pomáhala. Jejich manželství bylo příkladem jednoty a lásky. Měli syna Illána, který spadl do studny a zemřel. Po modlitbě svého otce ale opět obživl. Podle jiné verze chlapec zemřel, jeho rodiče brali je úmrtí jako vůli boží, že nemají mít děti, a žili po zbytek života zdrženlivě, poctivě pracovali a snažili se žít dobrým životem.

Isidor měl velkou lásku k Eucharistii a proto chodil každé ráno na mši. Potom si pilně plnil uložené práce na dvoře i na poli. Někteří zlomyslní čeledínové ho neměli rádi, protože byl jiný než oni a nelákaly ho jejich zábavy. Obvinili Isidora u hospodáře, že chodí kvůli mši pozdě do práce a že si často dělá přestávky na modlitbu. Isidor se bránil slovy: "Já jen dělám vše pro to, abych následoval svého Pána. Je pravda, že chodím brzy ráno na mši, ale svou práci jsem nikdy nezanedbal. Pokud by na těchto polích byla úroda menší než u sousedů, nahradím všechnu škodu." Hospodář se jednou šel sám přesvědčit, jestli Isidor přichází na pole pozdě. Isidor byl jako vždy na mši a opravdu přijel se svým pluhem později než ostatní. Hospodář mu chtěl vynadat, ale spatřil vedle něj dva anděly v bílém rouchu, kteří mu pomáhali orat. Od té doby měl k Isidorovi úctu, zvlášť když se po žních ukázalo, že úroda byla nakonec ještě větší než u sousedů.

Isidor se snažil prospívat každému, kdo to potřeboval. Když zjistil, že na jednom místě u Madridu mají nedostatek vody, sám šel a několik měsíců tam ve svém volném čase kopal studnu, aby se měli pocestní kde občerstvit. Byl plný lásky k lidem, zvlášť k dětem, nemohoucím, trpícím a hladovějícím, nikdo od něj nikdy neodešel s prázdnou.

Isidorův život byl provázen mnoha zázraky. Zemřel roku 1172 v 90-ti letech (podle jiných verzí 15. května 1130 v 60 letech) a u jeho hrobu v San Andrés došlo k dalším více než 400 podivuhodným zázrakům a náhlým uzdravením. O čtyřicet let později byl na základě božího zjevení otevřen jeho hrob a zde bylo Isidorovo tělo i s oblečením nalezeno neporušené. Bylo tedy ve slavnostním průvodu přeneseno do kostela sv. Ondřeje. Od té doby je sv. Isidor patronem Madridu. 

Roku 1622 byl prohlášen za svatého, když k tomu vybídl sám král Filip III., který připisoval své uzdravení Isidorově přímluvě.

Patron: farmářů, zemědělců, pracovníků v zemědělství, pracujících na poli, dělníků, skotu, za déšť, proti suchu, za dobrou úrodu, manželů, proti a při smrti dětí, Madridu, Národní konference venkovského života v USA

Atributy:  srp, rýč, pluh;

Je zobrazován jako rolník; oráč s pluhem a dobytkem; s anděly, kteří mu pomáhají orat; se svou manželkou.